Příkazní smlouva a daně: Na co si dát pozor při vyúčtování

Definice příkazní smlouvy dle občanského zákoníku

Když se řekne příkazní smlouva, možná to zní složitě, ale v praxi jde o docela běžnou věc. Jde vlastně o dohodu, kde jeden člověk (příkazník) něco zařizuje pro druhého (příkazce). Představte si třeba realitního makléře, který pro vás prodává byt - přesně to je příklad příkazní smlouvy v praxi.

Celá tahle záležitost je ošetřená v občanském zákoníku, konkrétně v paragrafech 2430 až 2444. Není to žádná velká věda - prostě se dohodnete s někým, kdo bude jednat vaším jménem a na váš účet.

Co je ale fakt důležité? Musíte si pohlídat, jak takový příjem zdanit. Jestli děláte něco jednorázově, třeba pomůžete známému s prodejem auta, spadá to pod jiný paragraf, než když se tím živíte profesionálně.

Jasně, peníze jsou důležité - proto se ve smlouvě většinou rovnou píše, kolik za to ten člověk dostane. Když ne, má nárok aspoň na obvyklou odměnu v oboru. A samozřejmě mu musíte proplatit i náklady, které kvůli vám měl - třeba když realitní makléř platí inzerci vašeho bytu.

Co když se něco pokazí? Ten, kdo pro vás věc zařizuje, odpovídá za škodu na věcech, které mu svěříte. Nemůže se z toho vyvléknout, ledaže by dokázal, že udělal opravdu všechno, co mohl.

Pro ty, kdo to dělají jako byznys, je dobré vědět, že si můžou odečíst náklady z daní - musí to ale umět dokázat účtenkami. A je jedno, jestli se věc povedla nebo ne, pokud postupovali s péčí řádného hospodáře.

Smlouva končí buď splněním úkolu, nebo když jedna strana řekne dost. Pak je potřeba všechno předat - dokumenty, věci, prostě komplet všechno, co s tím souviselo.

Rozdíl mezi příkazní a pracovní smlouvou

Jak vlastně funguje příkazní versus pracovní smlouva? Pojďme si to vysvětlit jednoduše a na rovinu.

Typ příjmu	Sazba daně	Odvody pojištění
Příkazní smlouva do 10.000 Kč/měsíc	15%	Ne
Příkazní smlouva nad 10.000 Kč/měsíc	15%	Ano
Příkazní smlouva - DPP do limitu	15% srážková daň	Ne
Příkazní smlouva - pravidelný příjem	15% zálohová daň	Ano

Příkazní smlouva vám dává volnost - jste svým pánem. Pracujete jako nezávislý profesionál, podobně jako když si najmete řemeslníka na opravu. Sami si určujete, kdy a jak práci uděláte. Naopak v pracovním poměru jste součástí firmy a musíte dodržovat její pravidla.

Peníze, daně, pojištění - to všechno funguje jinak. Při příkazní smlouvě si můžete odečíst náklady, třeba 40 % paušálem. Je to jako když podnikáte na živnost. U pracovní smlouvy tohle nejde, daně vám strhává zaměstnavatel rovnou z výplaty.

Velký rozdíl je v jistotách. Jako zaměstnanec máte placenou dovolenou, nemocenskou, příspěvky na pojištění. S příkazní smlouvou nic z toho automaticky nemáte. Jste na všechno sami - musíte myslet na pojištění, daňové přiznání, zálohy.

Když něco pokazíte v práci, jako zaměstnanec máte škodu omezenou. S příkazní smlouvou nesete plnou odpovědnost. Je to jako rozdíl mezi jízdou služebním a vlastním autem - když nabouráte služební, nemusíte platit celou škodu.

Příkazní smlouva se hodí, když chcete být nezávislí. Můžete pracovat pro více firem najednou, sami si plánovat čas. Ale pozor - nikdo vám nezaručí stálý příjem a musíte zvládnout víc papírování.

Zkrátka, každá varianta má své pro a proti. Záleží na tom, co je pro vás důležitější - jistota, nebo svoboda? Pravidelná výplata, nebo možnost vydělat víc? Pohodlí zaměstnance, nebo nezávislost podnikatele?

DPH u příkazní smlouvy

Daňové aspekty příkazní smlouvy nejsou zrovna jednoduchá záležitost. Pojďme si to rozebrat tak, jak to v praxi skutečně funguje.

Klíčové je správně pochopit, kdy se z vás stává plátce DPH - hranice je 1 milion korun za rok při soustavné činnosti. Představte si třeba realitního makléře, který zprostředkovává prodeje nemovitostí. Jakmile jeho provize překročí tento limit, musí se zaregistrovat k DPH.

V praxi často řešíme, zda jednáme přímo za klienta, nebo vlastním jménem. Je to jako rozdíl mezi tím, když jako makléř pouze spojíte prodávajícího s kupujícím, nebo když nemovitost fakticky přeprodáváte. Každá varianta má jiný daňový režim.

Zvláštní pozornost si zaslouží zahraniční obchody. Pokud zprostředkováváte služby firmě v EU, českou DPH neřešíte - daň se přesouvá do země příjemce. Nezapomeňte ale na souhrnné hlášení, to je povinné.

Odměna a její zdanění? To je kapitola sama pro sebe. Ať už máte dohodnutou fixní částku nebo procenta z obchodu, jako plátce musíte připočítat 21 % DPH. Jasně, existují výjimky - třeba u finančních služeb, ale to jsou specifické případy.

Faktury musí být precizní - všechny náležitosti podle zákona, správné datum zdanitelného plnění. Lepší je být důsledný hned od začátku, než později řešit problémy s finančním úřadem.

Pozor na složitější obchodní vztahy - jeden chybný krok v řetězci transakcí může znamenat nepříjemné doměření daně a penále. Proto je lepší si v nejasných situacích raději vyžádat konzultaci s daňovým poradcem.

Odvody sociálního a zdravotního pojištění

Když podepíšete příkazní smlouvu, čeká vás důležité rozhodování ohledně pojištění. Od roku 2024 platí nová pravidla - pokud vyděláte víc než 96 000 Kč ročně, musíte platit důchodové pojištění. Není to jen tak - je potřeba se včas zaregistrovat a platit pravidelné zálohy.

Zdravotní pojištění je jiný příběh. Jestli je příkazní smlouva váš hlavní příjem, musíte ho platit vždycky. Máte ale normální práci nebo jiný hlavní příjem? Pak se o zdravotní pojištění z příkazní smlouvy starat nemusíte.

Na důchodové pojištění jde 29,2 % z poloviny vašeho čistého výdělku. Pro rok 2024 to znamená, že když děláte na hlavní, musíte měsíčně zaplatit aspoň 3 294 Kč. U vedlejšáku stačí 1 318 Kč.

Co se týče zdravotního pojištění, platí se 13,5 % z vyměřovacího základu. Při hlavní činnosti v roce 2024 nesmí měsíční platba klesnout pod 2 646 Kč. U vedlejšáku žádné minimum není.

Pozor na to, jestli jste hlavní nebo vedlejší. Třeba když máte běžnou práci s normální výplatou, studujete, jste na rodičáku nebo v důchodu, spadáte do kategorie vedlejší činnosti a podmínky jsou mírnější.

Nezapomeňte na papírování - do 8 dnů od začátku musíte dát vědět pojišťovně a sociálce. Stejně tak když končíte, máte 8 dní na oznámení. A kdybyste limit pro důchodové pojištění překročili během roku? Budete muset zaplatit zpětně.

Máte víc příkazních smluv najednou? Všechny příjmy se sčítají, takže je dobré mít přehled o celkové částce. A i když nevyděláváte tolik, můžete se k důchodovému pojištění přihlásit dobrovolně - někdy se to může hodit kvůli budoucímu důchodu.

Daňové přiznání a příkazní smlouva

Daně z příkazní smlouvy nemusí být žádná věda, i když to tak na první pohled vypadá. Pojďme si to rozebrat tak, jak to skutečně funguje v praxi.

Základní pravidlo je jednoduché - pokud pro někoho pracujete pravidelně a podle jeho pokynů, zdaníte příjmy jako závislou činnost. Představte si třeba situaci, kdy každý měsíc děláte administrativu pro jednu firmu - to je typický příklad.

Naopak, když jde o jednorázovou záležitost (třeba když pro někoho vytvoříte webové stránky), spadá to pod příjmy ze samostatné činnosti. V takovém případě máte dokonce možnost si odečíst náklady - buď skutečné, nebo si to zjednodušit a použít paušál 40 % z příjmů.

Co se týče pojištění, to je kapitola sama pro sebe. Zdravotní pojištění musíte řešit vždycky, když je to váš hlavní příjem. U sociálního pojištění záleží na výši vašich příjmů - překročíte-li určitou hranici, musíte se přihlásit na správu sociálního zabezpečení.

Evidence je základ - stačí si vést přehledný seznam všech příjmů a nákladů. Uschovejte si smlouvy a faktury, ať máte všechno v pořádku, kdyby náhodou přišla kontrola z finančáku.

Nezapomeňte na termíny - daňové přiznání musíte podat do začátku dubna, nebo do července, pokud vám s tím pomáhá daňový poradce. Dneska už naštěstí můžete všechno vyřídit z pohodlí domova přes datovku nebo portál finanční správy.

Výpočet daně z příjmu fyzických osob

Daně a příkazní smlouva - co potřebujete vědět, abyste nepřišli zbytečně o peníze?

Když pracujete na příkazní smlouvu, spadají vaše příjmy do kategorie samostatné činnosti. Není to žádná věda, ale pár věcí si pohlídat musíte. Představte si to jako správu vlastní malé firmičky - máte příjmy, výdaje a musíte z toho všeho správně odvést daně.

Nejjednodušší cestou je využít paušál 40 % (maximálně 800 tisíc korun). To znamená, že nemusíte lovit každou účtenku a složitě počítat. Jasně, někdy se může vyplatit evidovat skutečné výdaje - třeba když hodně investujete do vybavení nebo materiálu.

Jak na samotný výpočet? Vezmete příjmy, odečtete výdaje (ať už skutečné nebo paušální). Nezapomeňte, že si můžete odečíst i věci jako dary nebo hypotéku. Z výsledného základu pak zaplatíte 15% daň.

Pozor na jeden háček - pokud vyděláváte opravdu hodně (nad 48násobek průměrné mzdy), čeká vás ještě dodatečná daň 23 %. A když vaše daně přesáhnou 30 tisíc ročně, budete muset platit zálohy.

Důležitá hranice je 93 387 Kč ročně - když ji překročíte, musíte se zapojit do důchodového pojištění. Zdravotní pojištění platíte vždycky, aspoň v minimální výši. Z poloviny vašeho zisku (příjmy minus výdaje) zaplatíte na důchodové pojištění 29,2 % a na zdravotní 13,5 %.

Papírování si hlídejte - evidence příjmů a výdajů je základ. Daňové přiznání odevzdáváte do začátku dubna, pokud nemáte daňového poradce. A nezapomeňte na přehledy pro pojišťovny!

Uplatnění výdajových paušálů u příkazní smlouvy

Daňové paušály u příkazní smlouvy? Pojďme si to zjednodušit. Jako příkazník máte možnost uplatnit 40 % z vašich příjmů jako paušální výdaje - to je ta nejdůležitější věc, kterou potřebujete vědět.

Představte si to takhle: místo shromažďování všech účtenek a faktur prostě vezmete své příjmy a 40 % z nich automaticky považujete za výdaje. Žádné složité papírování, žádné hledání ztracených dokladů. V téhle částce už je započítané úplně všechno - benzín, telefon, internet, nebo třeba nový pracovní notebook.

Ale pozor, není to tak růžové, jak to vypadá. Pokud si vyberete paušál, nemůžete už uplatnit slevu na děti nebo na manželku/manžela. A taky si dejte bacha na limit - když vyděláte víc než dva miliony ročně, budete muset přemýšlet o jiném řešení.

Co potřebujete v praxi? Stačí si vést jednoduchou evidenci příjmů a pohledávek. Musíte umět dokázat, že jste ty peníze opravdu vydělali - berňák není zrovna nejvěřícnější instituce.

Než se do toho pustíte, sedněte si s kalkulačkou a spočítejte si, jestli se vám paušál vůbec vyplatí. Někdy může být lepší evidovat skutečné výdaje, zvlášť když máte vysoké náklady nebo chcete využít ty slevy na děti.

A ještě jedna věc - způsob uplatňování výdajů můžete změnit vždycky jen na začátku roku. Takže si to dobře rozmyslete, případně zajděte za daňovým poradcem, ať vám s tím pomůže. Lepší dvakrát měřit než jednou platit zbytečné daně, že?

Povinné zálohy na daň z příjmu

Při práci na příkazní smlouvu je důležité věnovat pozornost zálohovým platbám na daň z příjmu. Povinnost platit zálohy na daň z příjmu se odvíjí od poslední známé daňové povinnosti. Pokud příkazník v předchozím zdaňovacím období dosáhl daňové povinnosti přesahující 30 000 Kč, ale nepřekročil částku 150 000 Kč, vzniká mu povinnost platit pololetní zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Tyto zálohy jsou splatné do 15. června a 15. prosince běžného zdaňovacího období.

V případě, že poslední známá daňová povinnost překročila hranici 150 000 Kč, je příkazník povinen platit čtvrtletní zálohy ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti. Termíny splatnosti čtvrtletních záloh jsou stanoveny na 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. Je důležité tyto termíny dodržovat, protože jejich zmeškání může vést k penalizaci ze strany finančního úřadu.

Příkazníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, nejsou povinni platit zálohy na daň z příjmu. Stejně tak se zálohová povinnost nevztahuje na osoby, které mají pouze příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) a příjmy z příkazní smlouvy jsou jejich vedlejším příjmem. Pro stanovení zálohové povinnosti je rozhodující výše daně v posledním podaném daňovém přiznání.

Při souběhu příjmů z příkazní smlouvy a zaměstnání je nutné zohlednit celkovou daňovou povinnost. Pokud příkazník vykonává činnost na základě příkazní smlouvy jako vedlejší činnost k zaměstnání, může požádat svého zaměstnavatele o zohlednění příjmů z příkazní smlouvy při výpočtu měsíční zálohy na daň. Toto řešení může pomoci předejít nedoplatku na dani na konci zdaňovacího období.

Výše záloh se může v průběhu roku změnit, zejména pokud dojde k výrazné změně v předpokládaném příjmu. V takovém případě může příkazník požádat správce daně o stanovení záloh jinak, případně o zrušení povinnosti platit zálohy. Tuto žádost je třeba řádně odůvodnit a doložit relevantními dokumenty, které prokazují změnu v příjmové situaci.

Je také důležité zmínit, že zálohy na daň z příjmu jsou pouze předběžnou platbou a konečná daňová povinnost se stanoví až po skončení zdaňovacího období na základě podaného daňového přiznání. Zaplacené zálohy se započítávají na výslednou daňovou povinnost. Pokud jsou zaplacené zálohy vyšší než skutečná daňová povinnost, vzniká přeplatek, který finanční úřad na žádost vrátí. V opačném případě musí příkazník nedoplatek uhradit do termínu pro podání daňového přiznání.

Registrační povinnosti příkazníka vůči úřadům

Příkazník musí při výkonu své činnosti na základě příkazní smlouvy splnit několik důležitých registračních povinností vůči státním úřadům. Základní povinností je registrace k dani z příjmů fyzických osob na příslušném finančním úřadě. Tuto registraci je nutné provést do 15 dnů od zahájení činnosti, pokud příkazník ještě není registrován. Příkazník musí zvážit, zda jeho příjmy z příkazní smlouvy budou pravidelné nebo jednorázové, což ovlivní způsob zdanění a registrační povinnosti.

V případě, že příkazník očekává, že jeho roční příjmy přesáhnou 1 milion korun, vzniká mu povinnost registrace k DPH. Tuto registraci je nutné provést nejpozději do dne, kdy jeho obrat za předcházejících 12 kalendářních měsíců překročí stanovený limit. Dobrovolná registrace k DPH je možná i při nižším obratu, pokud to příkazník považuje za výhodné vzhledem ke struktuře jeho klientů nebo charakteru poskytovaných služeb.

Další významnou povinností je registrace k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. U zdravotního pojištění musí příkazník oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti své zdravotní pojišťovně do 8 dnů od začátku činnosti. U sociálního pojištění je lhůta pro oznámení zahájení činnosti stanovena na 15 dnů od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla činnost zahájena. Příkazník musí pravidelně hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění, jejichž výše se odvíjí od dosažených příjmů v předchozím roce.

V případě, že příkazník plánuje zaměstnávat další osoby při plnění příkazní smlouvy, vznikají mu dodatečné registrační povinnosti. Musí se registrovat jako zaměstnavatel na správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a finančním úřadě. Tyto registrace je nutné provést před vznikem prvního pracovněprávního vztahu.

Příkazník by neměl opomenout ani registraci k místním poplatkům u příslušného městského nebo obecního úřadu, pokud jeho činnost podléhá místním poplatkům nebo regulacím. To může zahrnovat například poplatky za užívání veřejného prostranství nebo jiné specifické poplatky související s vykonávanou činností.

Je důležité zmínit, že všechny tyto registrační povinnosti musí být splněny včas a řádně, jinak hrozí sankce ze strany příslušných úřadů. Příkazník by měl vést přesnou evidenci všech registrací a souvisejících dokumentů, včetně potvrzení o podání registrace a přidělených identifikačních čísel. Doporučuje se také pravidelně kontrolovat, zda nedošlo ke změnám v legislativě, které by mohly ovlivnit registrační povinnosti nebo jejich rozsah.

V neposlední řadě je vhodné zvážit konzultaci s daňovým poradcem nebo účetním, zejména v počáteční fázi podnikání, aby byly všechny registrační povinnosti správně splněny a příkazník se vyhnul případným problémům s úřady v budoucnosti. Profesionální poradenství může pomoci optimalizovat daňovou zátěž a zajistit compliance se všemi zákonnými požadavky.

Účtování příjmů a výdajů

Při účtování příjmů a výdajů souvisejících s příkazní smlouvou je nutné důsledně rozlišovat mezi různými aspekty zdanění. Příkazník, který vykonává činnost na základě příkazní smlouvy, musí veškeré přijaté platby zahrnout do svých zdanitelných příjmů. Tyto příjmy se evidují v účetním deníku nebo v daňové evidenci, podle toho, jakou formu vedení záznamů příkazník zvolil. V případě, že příkazník není plátcem DPH, účtuje přijaté platby v plné výši jako příjem. Pokud je plátcem DPH, musí přijatou částku rozdělit na základ daně a DPH.

Pro správné účtování je zásadní časové rozlišení příjmů, tedy kdy skutečně vzniká povinnost příjem zdanit. U příkazní smlouvy se příjem zdaňuje v okamžiku jeho skutečného přijetí, pokud příkazník vede daňovou evidenci. V případě vedení účetnictví se příjem účtuje k okamžiku vzniku pohledávky, tedy když je vystavena faktura nebo jiný daňový doklad.

Na straně výdajů může příkazník uplatňovat náklady související s výkonem činnosti dle příkazní smlouvy. Mezi uznatelné výdaje patří například náklady na dopravu, komunikaci, kancelářské potřeby či jiné provozní výdaje přímo související s výkonem sjednané činnosti. Tyto výdaje musí být řádně doloženy příslušnými doklady a musí splňovat podmínky daňové uznatelnosti podle zákona o daních z příjmů.

V praxi je důležité věnovat pozornost také způsobu vyplácení odměny. Pokud je příkazní smlouva uzavřena s fyzickou osobou, která není podnikatelem, vzniká příkazci povinnost odvádět z vyplacené odměny sociální a zdravotní pojištění, pokud měsíční odměna přesáhne stanovený limit. V takovém případě se příjem účtuje obdobně jako příjem ze závislé činnosti, včetně souvisejících odvodů.

Pro příkazníka, který je OSVČ, představují příjmy z příkazní smlouvy příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů. Tyto příjmy může zahrnout do základu daně buď ve skutečné výši, nebo může uplatnit výdaje procentem z příjmů. Při uplatnění výdajů procentem z příjmů není nutné evidovat skutečné výdaje, ale nelze pak uplatňovat jednotlivé výdaje samostatně.

Specifickou situací je účtování záloh poskytnutých příkazníkovi. Tyto zálohy se nejprve evidují jako přijatá záloha a do zdanitelných příjmů se zahrnují až v okamžiku jejich vyúčtování. Je důležité vést přesnou evidenci přijatých záloh a jejich následného vyúčtování, aby nedošlo k chybnému zdanění nebo opomenutí některých příjmů.

V rámci účetnictví je také nezbytné správně časově rozlišit náklady a výnosy mezi jednotlivými účetními obdobími, zejména pokud se realizace příkazní smlouvy překrývá s koncem účetního období. Toto časové rozlišení zajišťuje správné přiřazení příjmů a výdajů do období, se kterým věcně a časově souvisí.

Příkazní smlouva podléhá dani z příjmu, která se odvádí podle výše odměny a typu smluvního vztahu. Je důležité správně určit, zda jde o hlavní či vedlejší příjem.

Radmila Krejčová

Termíny podání daňových přiznání

Daňové přiznání k příjmům z příkazní smlouvy je nutné podat v zákonem stanovených termínech, které se liší podle typu poplatníka a způsobu podání. Základní termín pro podání daňového přiznání je 1. dubna následujícího roku po roce, ve kterém byly příjmy získány. Tento termín platí pro fyzické osoby, které podávají přiznání v papírové formě. Pokud se rozhodnete pro elektronické podání, máte čas až do 2. května.

V případě, že vaše příjmy z příkazní smlouvy zpracovává daňový poradce nebo máte zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání až do 1. července. Toto prodloužení však není automatické - je nutné správci daně doložit plnou moc udělenou daňovému poradci, a to nejpozději do 1. dubna.

Příjmy z příkazní smlouvy se uvádějí do přiznání k dani z příjmů fyzických osob, konkrétně do přílohy číslo 2, pokud se jedná o příjmy ze samostatné činnosti. Pokud celkové roční příjmy přesáhnou částku 15 000 Kč, vzniká povinnost podat daňové přiznání. Tato hranice platí pro součet všech příjmů podléhajících dani, nejen z příkazní smlouvy.

Je důležité nezapomenout, že kromě daňového přiznání je nutné sledovat také termíny pro podání přehledů pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Tyto přehledy se podávají do jednoho měsíce od termínu pro podání daňového přiznání. Při elektronickém podání tedy máte čas do 2. června, při využití služeb daňového poradce až do 1. srpna.

V případě, že nestihnete podat daňové přiznání v řádném termínu, je možné požádat správce daně o prodloužení lhůty až o tři měsíce. Žádost musí být podána před uplynutím standardní lhůty a musí obsahovat relevantní důvody. Správce daně není povinen žádosti vyhovět, proto je lepší dodržet původní termíny.

Pokud podáváte přiznání opožděně bez řádného důvodu, hrozí vám sankce. Při zpoždění do pěti pracovních dnů se pokuta neukládá. Při delším zpoždění je minimální pokuta 500 Kč a může dosáhnout až 5 % stanovené daně. V případě, že daňové přiznání není podáno ani na výzvu správce daně, může pokuta vzrůst až na 15 % stanovené daně.

Pro příjmy z příkazní smlouvy je také důležité průběžně platit zálohy na daň, pokud vám tato povinnost vznikla z předchozího daňového přiznání. Zálohy se platí pololetně nebo čtvrtletně, podle výše poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. června, druhá do 15. prosince daného roku. Při nedodržení těchto termínů vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení.

Sankce při nedodržení daňových povinností

Nedodržení daňových povinností v souvislosti s příkazní smlouvou může mít závažné důsledky pro obě smluvní strany. Finanční úřad může udělit sankce jak příkazci, tak příkazníkovi, pokud řádně neplní své daňové povinnosti. V případě opožděného podání daňového přiznání vzniká povinnost uhradit pokutu, která se odvíjí od počtu dní prodlení. Pokud je zpoždění delší než pět pracovních dnů, činí pokuta minimálně 1000 Kč, i když daňovému subjektu nevznikla daňová povinnost.

Závažnější situace nastává při nepřiznání příjmů z příkazní smlouvy. Finanční úřad může v takovém případě vyměřit daň podle pomůcek a současně udělit penále ve výši 20 % z doměřené daně. V případě zjištění úmyslného krácení daně může být penále dokonce až 100 % doměřené částky. Navíc může být takové jednání kvalifikováno jako trestný čin krácení daně, pokud způsobená škoda přesáhne 50 000 Kč.

Příkazník, který nepodá přiznání k dani z příjmů nebo neodvede správnou výši daně, se vystavuje riziku dodatečného vyměření daně včetně příslušenství. Úrok z prodlení se počítá ve výši repo sazby České národní banky zvýšené o 14 procentních bodů, a to za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.

V případě příkazních smluv je třeba věnovat zvláštní pozornost také odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Pokud příkazník nesprávně vyhodnotí charakter příjmů a neodvede povinné pojistné, mohou mu být dodatečně vyměřeny nedoplatky včetně penále. Penále u pojistného činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.

Správce daně může také provést daňovou kontrolu až tři roky zpětně, v některých případech až deset let. Během kontroly může být zjištěno nesprávné posouzení příjmů z příkazní smlouvy nebo chybné uplatnění výdajů. V takovém případě hrozí doměření daně, penále a úroky z prodlení. Zvláště závažné může být zjištění, že příkazník neoprávněně uplatnil výdajový paušál nebo si nárokoval odpočty, na které neměl nárok.

Pro předcházení sankcím je klíčové správně posoudit charakter příjmů z příkazní smlouvy, vést řádnou evidenci příjmů a výdajů, archivovat veškerou dokumentaci a dodržovat všechny zákonné lhůty pro podání přiznání a úhradu daňových povinností. V případě nejasností je vhodné konzultovat situaci s daňovým poradcem nebo přímo s finančním úřadem, což může předejít případným problémům a sankcím v budoucnu.